Jan Sýkora
(modelář)
Modelářství se věnuje od dětství, kdy ho k němu společně s bratrem Sergejem přivedli rodiče. První zkušenosti získával u časopisu ABC a papírových vystřihovánek, později ho silně ovlivnil vztah k historii a hradům, který si vytvořil během prázdnin ve Staré Ľubovni.
Od roku 2006 se zaměřuje především na modely hradů a historických staveb. Významným mezníkem pro něj byla spolupráce s Miroslavem Bitterem a Expozicí ZEMĚ HRADŮ. Jeho modely hradů Čachtice, Orava, Karlštejn či Hunedoara uspěly na domácích i zahraničních soutěžích a výstavách.
Dnes se věnuje především autorským modelům středověkých hradů a staveb ze 13. až 15. století, které vytváří podle dochovaných pozůstatků, historických podkladů a vlastního studia. Mezi jeho projekty patří například Šostýn, tvrz Lipina nebo hrad Slezská Ostrava. Na modelářství ho nejvíce baví spojení historie, tvoření a hledání detailů, díky nimž se snaží přiblížit atmosféru historických míst i jejich příběhy.
Moje cesta k modelářství
Modelářství mě provází prakticky celý život. Začalo už v dětství, kdy mě k němu společně s mým bratrem Sergejem přivedli naši rodiče. Tatínek se modelářství sám věnoval, a právě od něj jsem získal první inspiraci a vztah k tvorbě modelů, který mě neopustil dodnes.
Stejně jako mnoho dalších modelářů jsem začínal s časopisem ABC. Dodnes si s úsměvem vzpomínám, jak jsme s bratrem každých čtrnáct dní od časného rána obcházeli novinové stánky a hledali nové číslo s další vystřihovánkou. Ne vždy to bylo jednoduché, zvlášť během prázdnin ve Staré Ľubovni, kde jsme trávili velkou část léta.
Právě Stará Ľubovňa sehrála v mém vztahu k historii a hradům důležitou roli. Dominanta města, hrad Ľubovňa, a za dobrého počasí i pohled na vzdálené Vysoké Tatry ve mně zanechaly vzpomínky, ke kterým se dodnes rád vracím.
Od prvních vystřihovánek k hradům
V začátcích jsem stavěl všechno, co mě zrovna zaujalo – domečky, lodě, vojenskou techniku i další modely. Bratr Sergej se naopak zaměřil především na automobily a formule. Zásadní změna přišla kolem roku 2006. Tehdy jsem se rozhodl zaměřit především na modely hradů a začít je doplňovat o realisticky zpracovaný terén.
Nestačilo mi už jen samotné vystřihovánkové zpracování stavby. Chtěl jsem, aby model působil jako skutečné místo – aby měl svou atmosféru, okolní krajinu a pokud možno i příběh.
Začátky samozřejmě nebyly dokonalé. Postupně jsem ale zkoušel nové materiály a techniky, učil se z vlastních chyb a hledal inspiraci u dalších modelářů. Velkou pomocí pro mě byly také návody a videa na YouTube.
Jedním z prvních významnějších projektů byla přestavba Čachtického hradu podle vystřihovánky od tvůrců Z-Art. Model jsem doplnil o vlastní terén a právě při jeho tvorbě se začal postupně formovat můj vlastní styl.
Hrady, výstavy a soutěže
Modely hradů Orava a Čachtice mi později otevřely cestu k setkání s Miroslavem Bitterem z Expozice ZEMĚ HRADŮ. Z původního setkání postupně vzniklo přátelství a spolupráce, které si dodnes velmi vážím. Díky této spolupráci jsem dostal možnost představovat své modely veřejnosti a zároveň získávat nové zkušenosti a podněty.
Velkým mezníkem pro mě byl model hradu Karlštejn od pana Bartoše. Jedná se o poměrně náročnou, ale nádhernou vystřihovánku. Při jeho tvorbě jsem konzultoval některé detaily s pracovníky hradu a model jsem následně doplnil o detailně zpracované předhradí. Karlštejn mi přinesl také řadu úspěchů na modelářských soutěžích v Česku, na Slovensku i v Polsku.
Dalším významným projektem byl hrad Hunedoara v Rumunsku, se kterým jsem měl možnost představit svou tvorbu také na výstavě v chorvatském Záhřebu.
Od vystřihovánek k vlastní tvorbě
Postupně jsem zjistil, že mě stále více láká něco jiného než pouze stavět hotové vystřihovánky. Chtěl jsem vytvářet vlastní modely a pokusit se historické stavby rekonstruovat podle dochovaných pozůstatků, dostupných podkladů a vlastního studia. Zaměřuji se především na středověké hrady a stavby z období 13. až 15. století. Velkou inspirací je pro mě Karel Lhotský, jehož modely středověkých staveb obdivuji a velmi si jeho práce vážím. O to větší radost mám z toho, že mé modely mohou být vystaveny společně s jeho díly.
Mým prvním autorským modelem se stal hrad Šostýn u Kopřivnice. Při jeho tvorbě jsem úzce spolupracoval s Miroslavem Bitterem, který mi poskytl řadu cenných rad a připomínek. Díky nim se mi podařilo model posunout zase o něco dál a přiblížit ho představě skutečné podoby hradu. Mezi další mé autorské projekty patří tvrz Lipina a také dva modely hradu Slezská Ostrava. Jeden z nich je dnes vystaven přímo na Slezskoostravském hradě.
Proč to všechno dělám?
Na modelářství mě nejvíce baví spojení historie, tvoření a hledání detailů. Každý nový model je pro mě vlastně malou cestou do minulosti. Snažím se zjistit, jak stavba mohla vypadat, jaký měla terén, kde vedly cesty, jak mohlo vypadat její okolí a jak celý areál působil v době svého největšího rozkvětu. A potom přijde ta nejzajímavější část – pokusit se to všechno přenést do malého měřítka. Velkou motivací jsou pro mě také reakce návštěvníků Expozice Země hradů a lidí, kteří mou práci sledují na sociálních sítích. Velmi mě těší, když mě osloví jiný modelář s prosbou o radu nebo zkušenost. V takových chvílích mám pocit, že moje práce má smysl a může inspirovat někoho dalšího.
Poděkování
Za to, že se modelářství mohu věnovat, patří velké poděkování především mé rodině – mamince, tatínkovi, bratrovi Sergejovi a dceři Terezce. Děkuji jim za trpělivost, pochopení a podporu, kterou mi po celou dobu poskytují. Velké díky patří také Miroslavu Bitterovi a celému týmu Expozice Země hradů, kolegům modelářům a samozřejmě všem návštěvníkům a příznivcům, kteří mou práci sledují. Bez jejich podpory, rad a zájmu by moje modelářská cesta nebyla taková, jaká je.
A co bude dál?
To zatím přesně nevím. Jisté ale je, že dokud mě budou bavit hrady, historie a samotné tvoření, bude na mém pracovním stole vždycky čekat nějaký nový model.
